Přehled recenzí

Celkově velmi zvláštní pohovor. Poslala jsem svůj životopis a HR se mi ozvalo přes LinkedIn. Dostala jsem zadání k vypracování, které bylo poměrně náročné (složitější zadání jsem nezažila ani u mezinárodních firem). Po jeho vypracování následoval telefonický rozhovor s HR a poté osobní pohovor s množstvím teoretických otázek, kterým podle mého názoru chyběl hlubší kontext.

Od tohoto momentu to ale začalo být zvláštní. Po osobním pohovoru mi bylo sděleno, že mám určité mezery, které bych si měla doplnit. Poskytli mi svůj kompetenční model a řekli, že se mám ozvat, až si vše nastuduji. Kompetenční model jsem si nastudovala, ale když jsem se znovu ozvala, přišla mi zpráva, že o mě nakonec zájem mít nebudou.

Asi o měsíc později mi přišel e-mail od seniora, který se mnou vedl pohovor. Napsal mi, že ho to mrzí, protože mě po doplnění znalostí přijmout chtěli, ale sám pokazil komunikaci a obává se, že HR mi už další šanci nedá, přestože vývojáři by mě v týmu rádi přivítali.

Celé jednání po pohovoru pro mě bylo velmi nelogické.

Se vším všudy jsem přibližně 30 minut strávil sám se sebou před kamerou a odpovídal na promítané otázky. Pro mě více traumatická zkušenost, než jet osobně na pohovor do firmy. Tak probíhá první kolo. Je to frustrující, jelikož na pozici jsem se cítil více než kvalifikovaný, měl jsem skutečný zájem a byl jsem připravený se domluvit. A pokud to pohořelo na tom, že nepůsobím před kamerou přirozeně, je to škoda. O to horší je, že pozice byla ještě mnoho týdnů inzerována.

Do budovy jsem byl vpuštěn 30 minut po plánovaném začátku pohovoru. Celkem jsem strávil před budovou 45 minut. První kolo pohovoru probíhalo ve třech, personalista, vedoucí oddělení a já. Nejprve jsem se měl představit, následně vedoucí vykreslila vlastně velmi negativně nabízenou pozici a její pracovní náplň a ujišťovala se, jestli mám stále zájem. Následná otázka byla už na finance a zde jsem zjistil, že platové rozpětí uvedené v inzerátu je pouze lákadlo lidí, nikoliv to, co je firma připravena nabídnout. Zeptal jsem se napřímo, proč inzerují jiné peníze, než jaké mohou nabídnout a odpověď byla "aby nám sem chodili lidi".

Proběhlo několik kol, nadšení z obou stran. Součástí pohovoru bylo vypracovat zadání (což je klasika). Ale firma mi za to nabídla kompenzaci. Po zaslání zadání nepadla ani zmínka - poslala jsem QR kód. Poté i na vyžádání fakturu. Následovalo osobní setkání - opět spokojenost. Faktura je momentálně po splatnosti a i po dvou upozorněních jsem ignorována.

Pán majitel si vytiskl můj životopis těsně předtím, než jsem přišla. Pak pohovor trval asi půl hodiny. Ptal se na otázku, kdybyste měl 200 000,- co s nimi uděláte. Odpověď, že je investuju do svého vzdělání nebral. Říkal tomu divnootázka. V agentuře byl v některých místnostech nepořádek a tmavo. Provedli mě. Ale po tom jak mě provedli, jsem se cítila jako by mě najednou vyhodili. A říkali, že se do 14ti dnů ozvou, ale do teď se neozvali. Takže počítám, že mě nepřijali.

Telefonní prescreening a vlastně veškerá komunikace přímo s fakultou byla příjemná a profesionální. Bohužel pan vedoucí personálního oddělení, který byl součástí výběrové komise, byl rozhodnutý, že se na pozici nehodím, ještě než jsem dorazila. Jeho poznámky byly naprosto nevhodné (jestli jsem příliš nezkušená, nemusela jsem být vůbec pozvána a ani jeden z nás by neztrácel čas) a zpochybňování všeho, co jsem řekla, bylo krajně nepříjemné. Z pohovoru jsem odcházela s pocitem, že o pozici nestojím, protože s někým takovým bych spolupracovat nechtěla.

Nejhorší zkušenost, jakou jsem na pohovoru kdy měla. Slečna na recepci byla vyloženě otrávená, že jsem si dovolila přijít. Asi blbý den. No nic. Paní personalista (mám pocit, že to možná byla přímo vedoucí personálky, ale už si nejsem jistá) mě nechala čekat bez jakékoli informace půl hodiny (no, ok, stane se), přišourala se po půl hodině, neomluvila se - nic (to už měl být pro mě redflag), podala mi ruku alá leknou rybu (druhý redflag) a šlo se do zasedačky, kde si sedla snad nejdál, co mohla. Začala větou "Nevím, na co se Vás mám vůbec ptát, když jste junior..." No, hlásila jsem se na juniorní pozici.. Pak si opřela loket o stůl a podepřela si o tu ruku hlavu??? (to jsem už opravdu nevěděla, co na to říct) a ať jí o sobě tedy něco řeknu, což se stalo. Pak se mě zeptala (asi světlá chvilka, že ji napadla nějaká otázka), jaké jsou druhy snad gramáže papíru (což bych řekla, že se naučí z manuálu i cvičená opice do pár minut), to jsem opravdu nevěděla, což byla voda na její mlýn, na to mi odpověděla, že to říkala, že jsem junior a nemá cenu se ptát a co mě to na té vysoké škole užili, když jsem Ing.? Upřímně? Já jsem byla tak z celého toho divadla v šoku, že jsem nebyla schopná vzdorovat, nebo se zvednout a důstojně odejít. Paní byla nakonec tak hodná, že mi řekla i něco blíže k dané marketingové juniorní pozici - z čehož se pak vyklubalo, že by to byla spíše podržtaška na zařizování materiálů pro marketingové oddělení. Proti tomu bych nic neměla, ale inzerát popisoval absolutně něco jiného (kreativní místo, které by se zapojilo do marketingu). Takže já mám normálně trauma. :D Teď se tomu směju, ale bylo mi opravdu úzko. Pozici ani nevím, zda mi nenabídli, nebo jsem odmítla já, snažila jsem se na ten den zapomenout. Hrůza. Paní by rozhodně neměla dělat s lidmi, škoda, že si nepamatuji jméno - byla to blondýna s krátkými vlasy, řekla bych tak kolem 50 let.

Dosla jsem do posledního kola, kde už věděli, že vybrali jiného uchazeče. Nechali mě zbytečně grilovat a vychutnávat si to. Otřesné způsoby.

Na začátku listopadu jsem posílala své CV a čekala na odpověď. Veškeré informační a potvrzovací e-maily jsem dostala, nechápu tedy, proč je tak složité poslat ještě jeden s odmítavým stanoviskem. Musela jsem se přihlásit do interního "job apply" systému, abych tam někde ve skytu osobního profilu objevila informaci, že jsem do dalšího kola nepostoupila.

Ředitelka v Kaflandu nevěděla že jsem měl přijit na pohovor
paní ředitelka byla arogantní proč se přihlašuji na pozici a že prej to neděla ona ještě začala lhat
dale řekla že na pulty chce jenom ženy a tak dale a přitom v nabitce nepalo ani slovo o tom že hledaji pouze ženy takže k diskriminaci tam dochazi dale řekla že by to vadilo lidem takže tam dochazi k šířeni pomluv o me osobě
Pobočka
Jindřichu Hradec

Pohovor prebehol celkom v pohode, až na odmeranosť od personalistky, nie prívetivosť a úsmevné správanie, aby človek videl, že je pri komunikácii s personalistkou vítaný a zároveň je to aj samotnou vizitkou za mňa danej firmy, ale na to som si už nejako "zvykla", keď to hlavne oni požadajú zo strany uchádzačov a nie aj od nich, ako od firmy. Pričom všetci sme si rovní a nemá byť ani na pohovore žiadna začínajú nadradenosť prítomná, aj keď sú síce cudzí ľudia, ale aj tak môže byť na Vás príjemný aj cudzí človek a úsmevný, nie? :) Aj uchádzač sa potom vie lepšie naladiť na takýto pohovor, nie je napätý, ale viac sa uvoľní a môže tak podať len lepší výkon napríklad a aj prostredie mu je viac sympatické. Potom mi ešte, personalistka, na konci pohovoru povedala, že ak budem mať na ňu ešte nejaké otázky, tak jej mám pokojne napísať e-mail, mňa nejaké ďalšie otázky napadli, no reakcia na ne nebola žiadna, a to ani po 2 dňoch, či už 3, kedy som sa jej znovu e-mailom pripomenula, tak mi len odpísala, že ma vraj nevybrali a že nemám skúsenosti s vedením tímu, pričom to ona ani po mne otázkou na pohovore ani len nespomenula že to požadujú, na to som sa následne e-mailom opýtala ja jej, a preto mi len poznamenala do e-mailu, že vraj nemám dostatočné skúsenosti s týmto a ešte, keď som sa jej opýtala, že prečo sa už po materskej nebude vraciať na miesto tá pracovníčka, ktorá odchádza, čo je dôvodom, tak na to mi už vôbec nezareagovala.

Zkušenost mám takovou personalistka mi poslala zpávu že pokud mam stale o zaměstnani zajem mam se ji ozvát tak tjsem tedy zavolal zpět a to během 2 hodin a bylo mi řečeno že už si vybrali někoho jineho že nemam žadne zkušenosti

Den po tom, co jsem odpověděl na inzerát vedoucího úseku v Albertu, mi volal někdo z jejich personálního oddělení (pravděpodobně). Dotyčný se ani nepředstavil a pouze se otázal: ,,Vy jste měl zájem o práci?". Odpověděl jsem, že ano, ale že mi musí přiblížit o kterou pracovní nabídku se jedná, protože jsem v poslední době poslal svůj životopis na hodně míst. Načež mi pán, velmi nepříjemným tónem, řekl jen: ,,Jo, tak vy jste posílal hodně životopisů? Tak to byste si měl rozmyslet co vlastně chcete. Na shledanou." a hovor zavěsil.

Pohovor byl vedený příjemně! Pozvali na mě první zkušební směnu, byla jsem tam s nimi 8 hodin zadarmo a pak se ani neozvali, že vzali někoho jiného. Pro mě to nebyla jen ztráta času na pohovoru, ale jednoho celého dne. Tvářili se, jak se mi ozvou se smlouvou a už nikdy se neozvali.

Pohovor proběhl telefonicky. Pán mluvil velmi těžce, vůbec se nejednalo o kultivovaný hovor bez slovních výplní dlouhého eeee, hmmmm, noooo atd. Celé sdělení popisu práce bylo nejasné po telefonickém hovoru, v inzerátu znělo jasněji. Schůzku si chtěl naplánovat v kavárně a v sobotu odpoledne s tím, že nemusíme jezdit do Prahy. Přišlo mi to trochu zvláštní, že zrovna o víkendu a vlastně hned druhý den od zavolání. Na jeho prosbu najít nějakou klidnou kavárnu jsem reagovala, že se podívám a dám mu vědět. Protože jsem si nebyla jistá, co bude otevřeno v daný den. Slušně jsem se rozloučili a telefon jsem položila. Měla jsem z tohoto telefonátu velmi zvláštní a divný pocit zároveň. Ale řekla jsem si, že se na pohovor připravím a půjdu si vyslechnout informace osobně. Ani ne do 10 minut mi přišla od pána sms, že analyzoval hovor a měl dojem, že komunikace mezi námi nebude fungovat. Převážně mluvil on, nedokázal tu inzerovanou pozici poradně popsat. Nevím, zda hodnotil svůj řečový projev nebo můj ve finále 😁

rád bych vás informoval o své zkušenosti s vaším personálním oddělením, která mě bohužel zklamala. Absolvoval jsem dvě kola výběrového řízení, během kterých jsem měl možnost jednat se zaměstnankyněmi vašeho HR oddělení. Bohužel na mě jejich přístup nepůsobil profesionálně – první kolo vedla personalistka, která zjevně nemá dostatečné znalosti či zkušenosti v tomto oboru, což bylo patrné. Snažil jsem se být empatický, nicméně ve druhém kole jsem se setkal s dalším nevhodným jednáním, kdy sliby a přetvářka této personalistky i její starší kolegyně vzbuzovaly spíše pochybnosti než důvěru

Nakonec jsem zjistil, že na pozici byl přijat interní kandidát. Chápu, že je v pořádku preferovat vlastní zaměstnance, nicméně nechápu, proč jsem byl zván na dvě kola pohovorů, když tato možnost byla pravděpodobně jasná již předem. Zbytečně jsem tím ztratil čas a investoval peníze na cestovné.

Tento přístup mě mrzí nejen proto, že podobnou situaci jsem u vás zažil již podruhé během posledního půl roku se stejnou prrsonalistkou. Bylo mi slibováno výběrové řízení, které se protáhlo na několik měsíců, a nakonec byla pozice zrušena, aniž bych byl informován. Tento způsob jednání nejen narušuje důvěru uchazečů, ale také zbytečně poškozuje pověst vaší společnosti.

Věřím, že se zamyslíte nad tím, jakým způsobem vaše personální oddělení jedná s uchazeči, a podniknete kroky ke zlepšení procesů.

Dostala jsem odpověď klasicky přes email, kde jsme se také dohodli na osobním pohovoru. Čekala jsem v prosklené konferenční místnosti víc než dvacet minut, kdy se na mě přes sklo chodili zaměstnanci dívat jako v Zoo. Pohovor samotný, kterého se účastnila peraonalistka a dva jednatelé společnosti, probíhal ze začátku profesionálně. Následně oba jednatelé začali řešit moje tetování a jak by pro firmu bylo skvělé, mít na recepci někoho alternativního. Na to jsem bohužel už zvyklá. V pátek mi paní volala, že mě na pozici berou a že si ještě v pondělí dopoledne zavoláme a všechno probereme podrobněji. S čímž jsem souhlasila a pozici přijala. Mezitím mě už vzali v jiné firmě na jinou pozici, ale kvůli této informaci jsem přijetí odmítla a rozhodla se pracovat pro Sluto. V pondělí dopoledne se mi nikdo neozýval. Následně mi přišla SMS, že se mi ozvou později. Ve čtyři hodiny odpoledne mi paní konečně zavolala s tím, že měli dopoledne další pohovor a rozhodli se na pozici nakonec vzít slečnu z dopoledního pohovoru. A že mi volá tak pozdě, protože z toho byla špatná a věděla, že to není úplně fér. Takže jsem kvůli tomu odmítla jistou pozici a neměla jsem nic.

V průběhu pohovoru se mě ptali, jestli se cítím šťastná, protože oni v kanceláři o nešťastné lidi nestojí. Dorazili to tím, že snad do roka neotěhotním. Prostředí bylo příjemné a náplň práce působila zajímavě, ale průběh pohovoru nebyl dobře připravený.

Všechna kola výběrového řízení probíhala profesionálně, byť jich bylo hned několik a celé VŘ tak trvalo opravdu dlouho. Personalista mě o všem informoval. Bylo to ale trochu komické, protože ve všech kolech zdůrazňoval, jak musí být obecně jako společnost efektivnější - a pak jim VŘ trvá nesmyslně dlouho. Pravý problém ale nastal s finálním výsledkem. Bylo mi řečeno, že se nakonec nerozhodl podle výsledků posledního kola, ale na základě zkušeností a přijali tak uchazeče, který byl seniornější. Mohli jsme si to tedy celé odpustit. Žádné tipy na zlepšení pro mě neměl, prý jsem vše splnila perfektně.

Prvé kolo pohovoru prebehlo formou videohovoru s personalistkou, kde sme sa zoznámili a odprezentovala mi rolu detajlnejšie. Hovor trval asi 40 minút a bol vedený veľmi profesionálne. Odchádzala som z neho s príjemným pocitom a asi o týždeň som bola informovaná, že idem ďalej a ďalšou úlohou bude vypracovanie úkolu. Ten pozostával zo 4 podúkolov opísaných vo forme prezentácie.

Na štvrtý deň po vypracovaní mi znova zavolala personalistka, že ďalej nepostupujem (nasledovať mal osobný pohovor s manažérkou oddelenia). Čo ma mierne sklamalo, bola neochota poskytnúť mi feedback – očakávala som, že po tak detajlnom a časovo náročnom vypracovaní úkolu (mala som naň 3 dni) nebude táto moja otázka pre personalistku prekvapením, no určite prekvapene znela a povedala len, že "kolegyním se to vypracování nezdalo postačující".