Pohovor probíhal nejprve telefonicky, kde vypadalo vše v pořádku a byla jsem pozvána k osobnímu setkání. Bohužel mi ani po několika dnech nepřišel potvrzovací mail s adresou, tak jsem se den předem připomínala a naštěstí po připomenutí dorazil.
Po telefonu jsem se ptala, jestli si mám připravit nějaký úkol s sebou, prý ne, že bude stačit GitHub s projekty a ty si projdeme. Tak jsem měla připravených několik projektů v Pythonu, kde byl dokonce i projekt přímo napasovaný na hlavní usecase, kterému se věnují (merge dat z různých zdrojů a napojení na jejich vlastní databázi).
Bohužel jsem nedostala možnost tyto projekty ukázat, protože hned po příchodu a představení jsem dostala bez jakéhokoli předchozího upozornění papíry s testy, s tím že "chceme vědět, jak přemýšlíte". Byly to nějaké logické hádanky (kdy buďto znáte řešení, nebo máte smůlu, protože na místě, kdy na vás zírají dva páry očí a utíká vám čas, to opravdu těžko vymyslíte) a ukázky kódu, bohužel spousta z nich ještě v jazycích, na které jsem se ani nehlásila a některé jsem ani v životě neviděla. Prý že člověk má mít přehled i mimo svůj obor (junior? Vážně?). A když přišel na řadu Python, neustále mi skákali do řeči, opravovali mě a nakonec začali tvrdit, že v Pythonu neexistuje datový typ integer a že neznám základy :D (samozřejmě že existuje... což je buď hrubá neznalost na někoho, kdo si troufá zkoušet z programovacího jazyka, nebo lež a prachsprostá manipulace / snaha o zblbnutí).
Ke konci pohovoru už jsem se cítila hodně nekomfortně a těžko bych si vzpomenula na vlastní jméno, kdyby se mě zeptali, cítila jsem se spíš jak při stresové zátěžové zkoušce na letového dispečera. Sypat rozumy za pár vteřin na místě opravdu není reálný usecase pro vývojáře, natož juniorního. Co nevím, to si dohledám... a nikdo nade mnou nikdy se stopkami nestál.
Závěrem, bylo mi řečeno, že "na sobě ještě musím pracovat". Což mám dozajista v plánu... ale křížovky s regexy opravdu ve volném čase řešit odmítám. Díky za zkušenost.