Bolo to už niekoľko rokov nazad.(cca 2019?) Pán, s ktorým som robila pohovor- mám pocit že to bol majitel či jeden z nich, ma úplne dostal jeho prístupom. Už od prvého momentu sa na mňa veľmi zvláštne pozeral, okej ľudia pozerajú všelijako, neriešim. Ale keď sa ma opýtal, či som niekedy robila modelku či fotomodelku a otvorene si ma prezeral, tak som ostala mierne v šoku. Hej niekto si to môže vziať ako kompliment, ale keď sa vás na pohovore vypytuje prečo nie ste modelka a prečo nerobím niečo kde môžem využiť vzhľad, keď vy chcete robiť kávu, je fakt super pristup. Vysvetlenie, že nie, táto sféra ma nezaujíma a nemyslím si že je to pre mňa mu zjavne nestačilo a pohovor sa točil okolo toho ako sa na mňa dobre pozerá a kafe padlo do zabudnutia.

Pohovor probíhal na Praze 9 Bydlela jsem 10 minut od zvolené pobočky. Personalistka mi řekla, ze kdyz bude potřeba jakýkoliv přesčas budu první na ráně, komu budou volat. Dále uvedla, že už se moc neposilaji dopisy a tlačí se na doplňkový prodej. A co bych prodala z jejich sortimentu malému dítěti. Odpověděla jsem, že samotnému dítěti bych nic nenutila, ale doprovodu bych treba nabídla omalovanky nebo časopis, třeba Medu Pusika. Paní to přišlo vtipné a pohovor ukončila. Nevzali mě a ani nevím, jaká byla správná odpověď na tu její otázku.

První část proběhla skrze videodotazník. Několik otázek v aplikaci. To bylo trošku zmatené (byla to moje první zkušenost s aplikací), ale zvládla jsem to bez větších obtíží.

Druhá část již osobní pohovor, na který jsem byla pozvána telefonicky, na mail mi pak přišel odkaz na krátké video, kde byla vysvětlena náplň práce. K tomu jsem si měla připravit otázky. Paní Pelikánová byla po telefonu, na videu i osobně velmi příjemná, profesionální a skvěle připravená. Během osobního setkání mi více popsala firmu, s pomocí prezentace popis práce a celkově jsem se při pohovoru cítila velmi příjemně.

Já na pohovor dorazila. Personalistka ne. Dodnes se mi nikdo neozval. Už je to rok.

Pohovor byl velmi milý a rychlý, řekli jsme si hned z kraje důležité informace. Na jejich základě jsem pohovor ukončil po deseti minutách, protože firma potřebuje někoho kdo je podstatně zkušenější než jsem já.

První dotaz zaměstnavatele byl: "Jste vdaná? Máte děti?" A to dost nepříjemný tónem. Zaměstnavatel nebyl na předem domluvený pohovor téměř vůbec připraven (nejspíše ani nečetl zaslané CV). Bohužel jsem potřebovala potvrzení pro ÚP, jinak bych po první otázce odešla.

Byla jsem usazena do kuchyňky a musela jsem vyplnit 3 stránkový dotazník (některé části byly téměř slohové a jiné zase dost nevhodné), nejvíce mě zarazila otázka jak často jsem během roku nemocná a jak dlouho mi trvá než se uzdravím (+ jak často jsem nemocná vážně a lehce ), a také co jsem ve svém životě dokázala a u koho si to mohou ověřit. Dotazník byl plný zvláštních otázek nesouvisejících s pozicí, pak následoval rozhovor s ředitelkou, když jsem se zeptala co hlavně budu mít na starost, řekla že budu hlídat kdo má svátek a narozeniny, nakonec mi řekla že mi pošle ještě 3 IQ a osobnostní testy, které pochopitelně nesouvisely ani v nejmenším s obsazovanou pozicí. Jednoduše řečeno spousta povyku pro nic.

Na pohovoru mi bylo sděleno, že firma nabízí dovolenou 2x ročně. Jednou dle mé potřeby a druhou jako teambuilding se vsemi lidmi od vedení, po lidi z poboček ze všech koutů české republiky. Prý se jezdí do ciziny, vše je plně hrazené a jezdí se buď na týden, nebo na měsíc. Na mou otázku, zda si mohu s sebou vzít manžela a syna, kteří si samozřejmě budou vše hradit, my bylo řečeno, že asi nemám rodinu moc dlouho, jelikož ostatní jsou NADŠENÍ, když mohou odjet “na chvíli” od rodiny.

Hned první dvě otázky, na které se mě personalistka zeptala bylo jestli jsem svobodná a s kým bydlím. Následovala ještě otázka na věk.

Neobdržela jsem dosud žádné informace

Předcházel telefonát, kdy na mě bez pozdravu zavrčel "bylo by reálný, že byste se tady někdy ukázala?" Netušila jsem kdo volá a co chce. Aspoň to nastavilo moje očekávání. Na pohovoru na pozici "edukátorka v galerii", která sice zněla zajímavě, ale z inzerátu jsem nebyla moc moudrá, jsem se ředitele zeptala na náplň práce. Řekl "viteco, mně je to jedno, ten inzerát můj zástupce opsal od GASKu, páč je na tu pozici letos nějaká dotace". Na otázku pracovní doby řekl "já jsem tu od rána třeba do devíti večer" a na otázku platu "no jesi sme v inzerátu psali tabulka, tak asi tabulka, ale kolik to znamená, to jde mimo mě." A pak mi ještě přišel dopis, že mě neberou. To už jsem se rozesmála.

Pohovor by rychlý, měl svoje noty kterých se držel. Bylo vidět, že firma přesně ví co hledá. Po celou dobu byl přítomen i jeden z majitelů. Na prvním kole měl chvíli zpoždění kvůli dokončování důležitého projektu a i přesto si našel pár vteřin, aby se přišel omluvit a poprosil o pár minut času. To bylo velmi milé.

Druhé kolo bylo doslova drsné, ale bylo to avizované předem, že takové bude a mám se na to připravit, shořel jsem v něm jako papír, ale bylo to hodně přínosné.

Hlásila jsem se na pozici testera,kde zároveň uváděli, že hledají lidi bez zkušeností. Na menším kurzu o testování jsem byla, nemám zkušenosti, ale když psali, že berou i bez zkušeností, tak jsem to zkusila.

První kolo bylo přes telefon s někým snad z HR, pokud si správně pamatuji a otázky byly trochu zvláštní, nevzpomenu si přesně, ale jinak v pořádku.

Druhé okolo bylo osobně a s více lidmi, kde mi dali dokonce test, jak moc umím najít chyb na webu. Budiž, trochu jsem s tím počítala. Horší bylo, kdyz po mě chtěli skoro profesionálně vědět, jaký typ chyby co je, jak to odprezentuji aj. požadavky, které pro lidi bez zkušeností úplně nejsou. Taky budiž. Ale že se mi při testu hlavní slečna s kolegou posmívali a snažili se u toho vypadat nenápadně a pak už to ani neskrývali,bylo vážně moc. Tak mě to rozhodilo, že mě dodnes mrzí, že jsem neodešla hned a zůstala až do konce.

Myslela jsem si, že svým jménem je tohle firma na úrovni, ale spíše zaměstnávají malé děti, které se u těchto pohovorů neumí chovat. Varuji každého, kdo se tam odváží jít. A ta slečna ještě měla být měla vedoucí. Nevzali mě, díky bohu za to. Chápu, že můj výkon poté byl velmi nedostačující, ale při jejich výsměchu to už absolutně nešlo.

Společnost mně zvala na pohovor přímo jménem jednoho z majitelů. Přijela jsem do sídla, kde na mně čekal druhý z majitelů spolu s HR. Ta za celou 1,5 h pohovoru nepromluvila. Pan majitel neustále měnil směr pohovoru a střílel po mně otázky typu, jak vychováváte děti a co si o vás myslí vaši kolegové. Na konci pohovoru mi oznámil, že nepřeplácí zaměstnance a pozice je jen na IČO, dobu určitou a pouze s přítomností na miste provozu, bez HO, aby měli přesně přehled o tom, co děláme. K tomu si nechali uprostřed všech kanceláři udělat okna aby viděli na všechny, kteří v kancelářích pracují. Druhý den jsem jim napsala, že nebudu dál ve výběrovém řízení pokračovat.

Reagovala jsem na LinkedIn jobs pres link primo na Recruitment stranky. Bylo tam par otazek ohledne toho co sem delala, jake mam zkusenosti, jake nastroje pouzivam... Takove klasicke otazky, ktere jsou bezne na prvnim kole s HR. Byla sem pozvana, na pohovor primo s nadrizenym, ktery hledal k sobe asistentku. Na pohovoru byla misto HR slecna, co uz tam asistentku dela. Asi 40 minut popisovali, co ta pozice obnasi. Furt se chichotali, smali, delali mezi sebou inside jokes, ruzne obliceje, narazky...Ze zacatku jsem se usmivala, ale pak uz to bylo neprijemne. Co to je za toxicke prostredi, rikala jsem si. Pak me nechali mluvit o mne. Max 10min. Skoro na nic se neptali, pan reditel si neco kreslil na papir. Prislo mi, ze je vubec nezajimam.. Vedela sem, ze sem urcite nenastoupim.
Asi za 14 dni mi prisel dotaznik spokojenosti.
Asi za mesic email, ze me neberou.

Během pohovoru se řešilo, jestli jsem vdaná. Nabídli mi víc peněz, když půjdu na IČO a ne jako zaměstnanec. Pak mě přesvědčovali, že IČO je lepší. Home office že nedělají. Nakonec mi zadali dvě montáže s krátkým deadlinem a nikdy se neozvali zpět s výsledkem. Dodnes čekám na odpověď.

Kromě HR pracovnic byl u pohovoru přítomen pan ředitel. Svými otázkami se snažili zjistit, kolik mám dětí, kde žiju či kde jsem naposledy byla na dovolené. Nepřišlo mi podstatné na tyto otázky odpovídat, proto si je nechali alespoň jako “neformálně se pojďme bavit v angličtině.” V tu chvíli mi došlo, že tady dochází k něčemu, co by mohlo zavánět nějakou segregací, protože otázky na děti, rodinný stav či zda mám nebo nemám partnera opakovali několikrát, a že v takové firmě nechci pracovat, tak jsem pravdivě odpověděla na všechny otázky, až se pohovor změnil ve výslech. Padaly například otázky typu “kde byly děti, zatímco vy jste cestovali po Státech” nebo “na kolik vyšla taková dovolená?” Výsledek přijímacího řízení mi sdělili o dva týdny později, než původně slíbili, ani se nenamáhali poslat mail, že nemohou dodržet původní dohodu.

Byl jsem na pohovoru na pozici team/tech leada pro pro implementaci nové IT technologie. Pokecali jsme si, náměstkovi jsem se líbil. Dobrý ...
Domluvili jsme se, že jim udělám školení a představení sebe i technologie jejich týmu, který bych měl možná vést.
Proběhlo.
Náměstek ten den na mě neměl čas. Poděkoval jsme za pozornost a odešel. Byla polovina února.
Začátkem dubna mi volá zmíněný náměstek, proč nechodím na porady a vůbec proč nechodím do práce. Poněkud mě zaskočil :-D
Ta pozice byla domlouvána sice přes zprostředkovatele, ale ani on, ani přímo z daného zařízení se mě nikdo neobtěžoval kontaktovat s čímkoliv. Jen jsme měl informaci, že bych jim vyhovoval.

První kolo pohovoru:

Účastnil jsem se tříkolového pohovoru. V prvním kole jsem se setkal s firemní personalistkou. Pohovor začal mým představením, kde jsem podrobně vylíčil svou praxi a dovednosti. Personalistka poté představila sebe, svou pozici a firmu, kterou zastupuje. Její přístup byl velmi příjemný a otevřený. Byla velmi dobře připravena, poskytla mi veškeré potřebné informace, což eliminovalo mou potřebu dalších dotazů. Bylo zřejmé, že si předem prostudovala mé CV a profil na LinkedIn, což velmi zefektivnilo celý proces. Atmosféra byla velmi pozitivní a vše probíhalo rychle a jasně. Celkově mám pocit, že šlo o kvalitně strávený čas a že firma funguje velmi dobře.

Druhé kolo pohovoru:

Druhé kolo bylo zaměřeno na technické detaily a probíhalo se specialistou (vedoucí za IT vývoj aplikace) a slečnou z HR (z prvního kola). Na začátku jsme rychle a jasně zrekapitulovali informace z prvního kola a následně jsme se věnovali mým technickým zkušenostem. Pohovor byl velmi příjemný a profesionální. Technicky jsme si skvěle rozuměli a cítil jsem, že jde vše dobrým směrem. Diskuse byla věcná a konkrétní a to mi umožnilo lépe pochopit technické požadavky a očekávání firmy. Bylo zřejmé, že i firma měla podobný dojem, což mě velmi potěšilo. Celý rozhovor probíhal v duchu upřímnosti a otevřenosti, a právě to jsem velmi ocenil.

Třetí kolo alias Boot Camp (celý den v kanceláři):

Třetí kolo pohovoru probíhalo formou Boot Campu, což pro mě byl nový a nestandardní typ pohovoru. Začal jsem tím, že jsem se seznámil s potenciálním budoucím týmem a byl jsem pozván na snídani, což bylo velmi příjemné uvítání. Byl mi představen celý projekt, včetně pozitiv, nedostatků a technických dluhů projektu a týmu. Následně jsem dostal konkrétní zadání a praktická část začala. Měl jsem možnost spolupracovat s kýmkoliv ve firmě a to mi umožnilo získat reálný pocit z práce v týmu. Tento test byl pro mě velmi nestandardní, ale z mé dosavadní zkušenosti mohu říct, že nejlépe odrážel reálnou práci a týmovou spolupráci. Praktická část vyvrcholila debatou o vypracovaném zadání, kde jsme šli do hloubky a diskutovali danou problematiku. Odpoledne jsme se sešli a vzájemně si sdělili spokojenost s průběhem, prošli jsme zadání a shodli jsme se, že spolupráci chceme. Vše probíhalo profesionálně a věcně.

Celkové hodnocení:

Celkově hodnotím celý proces pohovoru velmi pozitivně. Byl to pro mě nový typ pohovoru, který mě příjemně překvapil svou strukturou a profesionalitou. Všichni zúčastnění byli velmi otevření a profesionální, což mi umožnilo získat reálný obraz o firmě a pozici. Odcházel jsem s pocitem, že práce v této firmě mě bude naplňovat a že prostředí mě určitě neomrzí. O práci jsem měl zájem a věřil jsem, že spolupráce bude oboustranně přínosná.

Jak to vzít, recruiterka byla v pohodě, dokazala srozumitelně komunikovat. Problém nastal, když se do pohovoru zapojil CEO. Okamžitě přebral otěže a mluvil, mluvil dlouho a pomalu a zbytečně.

Poslední kolo pohovoru trvalo 2 hodiny, padlo 80 otázek, půlka naprosto nesmyslných. Doslova to byl hospodský kvíz a CEO měl potřebu na všechny odpovědi přidat svůj pohled na věc. Jedním slovem utrpení. Jako třešničku na dortu, se zeptal po dvou hodinách úmorného žvanění, jestli by mi nevadil zkrácený úvazek. A zda by bylo v pohodě mít během zkušebky menší hodinovou sazbu.